I wish. I hope. I want. I have. I lost.

20. 06. 2015 | † 17. 12. 2015 | kód autora: ENP

I wish. I hope. I want. I have. I lost.

Kapitola 7.: So close, but so far away

Adam Lambert - Better than i know myself

------------------------------------------------------------------------------------ 

" Psst. Jsem tu s tebou. Už tě neopustím, princezno moje. Nikdy." cítila jsem se v bezpečí jako ještě nikdy před tím. Táta se mnou taky takhle lehával a já se potom tolik nebála. A teď s Harrym jsem měla stejný pocit. Zavřela jsem oči a Harry přes nás hodil přikrývku.

" Harry? " řekla jsem tiše

" Ano? "

" Že mi tentokrát neutečeš..."

" Neboj se. Budu tady dokud se ráno nevzbudíš." následovala poslední pusa do vlasů a potom ticho. Konečně jsem po dlouhé době zažila klidnou noc.

---------------------------------------------------------------

 

Probudilo mě ostře svítící slunce, které pronikalo přes růžové závěsy přímo do mého obličej...

.... Promnula jsem si pěstma oči a protáhla se. Pohled mi zůstal na kudrlinách, které vykukovay z pod peřiny. Odhrnula jsem deku a naskytl se mi pohled na spícího Harryho. Byl tak sladký. Vzala jsem do ruky mobil a udělala pár fotek. Potom jsem se převalila na bok a jen tak ho sledovala. Vrtěl se a mírně krčel nos, když mu sem tam vlasy dopadly na obličej a zalechtaly ho. Vždycky jsem je lehce prstem odhrnula, abych ho co nejlépe viděla. 

" Já si nepřeju, abys na mě koukala, když spím." prohlásil s úsměvěm a teprve potom otevřel oči.

 

" Dobré ráno." usmála jsem se a dál ho sledovala. Převalil se na záda a udělal to samé co já před chvílí. Promnul si oči a protáhl se. 

" Takže. Co je dneska v plánu? " zeptal se.

" Nooooo. Asi budeme balit." Vstala jsem z postele a přešla ke skříni a ke komínu velkých krabic. "  Máma mi včera donesla nějaké krabice takže většinu mých věcí dáme sem a potom rozdělíme věci, který si sebou vezmu hned a který mi přivezou až dýl a.... " Nedokončila jsem  větu, protože se Harry zvedl z postele a během dvou sekud byl u mě a držel mě v náručích. Teprve až teď jsem si uvědomila, že spal bez trička, měl jen krátké teplákové kraťasy. Svíral mě ve svém obětí docela dlouho a mě stále nedocházelo, proč to vlastně dělá. 

" Ty pojedeš. To je úžasný, nevím co říct. " přimáčkl mě ještě víc a znemožnil mi dýchání 

" Harry. Harry. Harry. Sakra Harry. Už sem ti to říkala. Nemůžu dýchat. Vzduch. Vzduch. Prosím. " mírně se mi měnil hlas na slabý a pisklavý a na to mě Harry konečně pustil. 

" Neříkala. " odsekl a zadíval se mi do očí 

" JO říkala. Twitter. Vzkazy na e-mailu. Společný chaty s klukama. " postupně jsem jmenovala a on na mě podezřívavě koukal. 

" Neříkala. Na twitter moc nechodim. E-maily mi vyřizujou nějaký chlápci a na společený chaty nechodím. Nikdy mě nebaví to číst. Je tam toho strašně moc. " 

" Ty můj chudáčku. " řekl jsem smutně a prohrábla mu vlasy. 

" Milovanej si chtěla dodat, že? " 

" Ne. " otočila jsem a začala přerovnávat krabice podle toho, kterou budeme potřebovat jako první. 

" Liamovi si to řekla? " řekl po chvilce ticha

" Co teď myslíš? " 

" To, že jedeš. " 

" Jo. Psala jsem mu hned jak sem se rozmyslela a domluvila se s mámou. Proč tě to zajímá? " 

" Protože vím jak ses na něj dívala. " 

" Kdy? " 

" Když sme tady byli spolu. Byla si z něj celá div živá." 

" No a? Vadí ti to nebo co? " 

" Líbí se ti? " 

" A i kdyby? " odsekla sem  už mírně otráveně. 

" Mě je to jedn...


.... " odsekl taky dost otráveně a začal rovnat moje knihy do jedná z krabic. 

Přišla jsem k němu ze zadu a objala ho. " Nebuď naštvanej jen mě tenkrát trochu vzal no. To byl první dojem. " Ucítila jsem jak se jeho tělo trochu uvolnilo a on na mě otočil hlavu, potom se usmál a objal mě. Ani jsem nevěděla proč jsem mu to vysvětlovala. Nějak jsem cítila potřebu. 

" Musíš tohle přestat dělat! " odsekl a usmál se

" Proč? " divila jsem se 

" Protože ti potom všechno odpustím, ten tvůj smutnej kukuč a to nádherný něžný objetí. " uculil se a dal do krabice další dvě knihy.

" Dobře, tak já přestanu. " usmála jsem se a začala balit oblečení.

--------------------------------------------------------------------------------

Večer přijelo auto a odvezlo skoro všechny krabice s mými věcmi na letiště, kde je naloží a převezou do Londýna. V celém pokoji zůstaly jen mé kosmetické potřeby, dva páry bot, pár kousků oblečení a postel s prázdnými poličkami a skříněmi. Sedla jsem si na postel a Harry unaveně vedle mě. 

" Si tu celý den, už jdi a užívej si taky chvíli beze mě. " řekla jsem a usmála se na něj, otočil hlavu a mírně se usmál. 

" Stejně tak za dvě hodiny odlétám zpátky. Přijede pro mě auto. Ráno máme poslední koncert a potom začne příprava na další turné, které pojedeš s námi. " řekl napůl radostně a napůl otráveně. " Už se nemůžu dočkat na dvouměsíční pauzu, kterou potom máme. " 

" To se s klukama neuvidíš? " 

" Ne. Někdy si chybíme, ale někdy je to tak lepší, odpočineme si a potom na sebe nejsme tolik hnusný. " usmál se a zvedl se z postele. V bílém tričku a šedých kraťasech vypadal úžasně. 

" Tak jo." plácla jsem se do stehen a zvedla se. " Děkuju ti za všechno Harry, si skvělej kluk. " 

" Ber to jako samozřejmost." usmál se, objal a dal mi pusu do vlasů. " Si úžasná Fel. " nic jsem neříkala jenom se víc přitiskla a vdechovala jeho vůni.

" Takže za tři dny pro tebe přijede auto a společně se zbytkem tvých věcí tě převeze na letiště a potom za mnou do Londýna!! " 

" Chtěl si říct za vámi, že jo? " popíchla jsem ho 

"Jistě, že ano. " usmál se " Liam ti zařizuje byt, takže si nejsem moc jistej jak to dopadne, ale doufej, že to bude obyvatelný. jeho vkus je dost..... Jednoduchý. " řekl zády otočený ke mě 

" Nevadí mi jednoduchost co se týče zařizovaní pokojů, cítím se v nich potom víc dospěle. Myslím, že v tomhle si budeme s Liamem rozumět. " 

" Já doufám, že si budete rozumět jen v tomhle. " 

" Nechápu jak to myslíš a ani to vědět nechci. Sbohem za tři dny Harry. " ještě jednou jsem ho mírně zmáčkla v objetí a potom odešel - nečekaně zase balkonem. 

Chvíli jsem sledovala jeho siluetu venku na silnici a potom jsem se zase posadila na postel a rozhlížela jsem se po prázdném pokoji. Nemohla jsem tomu uvěřit. - Plní se mi sen.

 

                                                  Hug♕

                                                                    

                                                            

Juhůůů je tu další díl! Konečně, že? :D Děkuju Vám za čtení! :) 

Začíná léto a já jsem připravená to tady zase rozjet! Doufám, že jste na mě ještě nezapoměli. 

Smile, love and peace - Peťulka^^

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.