I wish. I hope. I want. I have. I lost.

04. 01. 2015 | † 17. 12. 2015 | kód autora: ENP

I wish. I hope. I want. I have. I lost

Kapitola 6.: Disconnected

Charli XCX - Boom clap (The Fault In Our Stars)

-----------------------------------------------------------------------

" Fajn...." odsekla jsem a jemně ho odstrčila

" Tak večer Feli... Říkala si mléčný? "

" Hořký! " mrkla jsem na něj.. Vzal si ze židle mikinu a otevřel balkon.

" Klidně můžeš použít dveře"

" Ale tohle je strašnej adrenalin, cítím se jak rebel.. " usmál se, chytl se bílého zábradlí a přehoupl se přes něj. Zachytil se o okrasný žebřík na pnoucí růže a z něj slezl dolů. Opřela jsem se o zábradlí a letní vánek mi nadnášel šaty a rozfukoval ještě vlhké vlasy, které se uvolnily z drdolu.

" Vypadáš jak bohyně... " naznačil oběma rukama, palcem a ukazováčkem, rámeček a přimhouřil oči, aby na mě skrz něj, přes zářící slunce, mohl podívat. Začal couvat a po chvilce se otočil a zmizel mezi dalšími domy.

----------------------------------------------------------------

Když jsem sešla schody a ocitla se v kuchyni mamka si mě překvapeně prohlédla a utrousila jen slabé aho...

.... Sedla jsem si do rohu kuchyňské linky a sledovala jí jak míchá ledový salát s rajčaty, okurkou a mozzarelou.

"Je ti líp?" zeptala se

" Jo, díky.. "

" Tak jak si se rozhodla? Mám začít prát a žehlit všechno tvoje oblečení nebo tady zůstaneš? "

" Já nevím... Co by si mi ty jako máma doporučila? " přetikávala jsem pohledem z mamky na svoje nohy a čekala, co řekne.

" Jako každá máma, i já bych byla nejradši, kdyby si zůstala až do čtyřiceti tady a pořád byla moje malá holčička, která brečí, když se venku začne stmívat.. Ale já ti nemůžu bránit v tom, aby sis plnila svoje sny, broučku... "

" Je to těžký víš... Představit si, že bys tady měla celý dny sedět sama, přemýšlet jestli je táta zdravej a ještě by ti k tomu přibyla starost o mě. Tohle nechci. Pokud bych odjela chci vědět, že tady budeš šťastná sama. Zvát si sem kamarádky na víno a budeš navštěvovat všechny příbuzný, který máme... a že si budeš konečně kupovat ty jogurty, který nesnáším , protože strašně smrdí.. A taky, že si každý víkend dojedeš na fotbal a budeš jíst čipsy a brečet  u  filmů, který já nikdy nepochopím.. Že budeš vařit čínu, protože jí miluješ a nevaříš jí, protože jí s tátou nesnášíme... A další tvoje fetiše.. " začala sem se smát a ona se na mě jen udiveně dívala, ale taky se smála.

" Po kom seš pro Krista tak strašně ukecaná? " zeptala se a setřela si čelo hřbetem ruky."

" Do zrcadla ses někdy koukala? " hodila po mě utěrku a usmála se

" Zlato... Tohle všechno já přece dělat budu... Pokud odjedeš, pochopitelně se mi bude stýskat, ale to nic nemění, protože budu vědět, že si někde strašně šťastná a plníš si svoje sny, který bych ti tady doma nikdy neumožnila.. Si ta nejkrásnější věc, která se mi v životě povedla.. A chci aby si byla štastná ať to stojí, co to stojí. Takže pokud to tak chceš ty, já taky."

" Si ta nejlepší máma na světě! " seskočila jsem z kuchyňsé linky a pevně ji objala

" Řekni mi něco co nevím " 

----------------------------------------------------

A následující dny byly přímo šílené. Hned ten den jsem na twitteru nechala zprávu Liamovi, že se dalších pár týdnů budeme nejspíš potkávat dost často. A potom jsem napsala sms Harrymu . Nečekala jsem, že jeden z nich odepíše hned, ale Harry odepsal okamžitě. " Takže budu muset te tvůj ksichtík výdávat každej den? Můj život nikdy nebyl lepší! :-D " moje odpověď byla: " Taky budu moc ráda každej den potkávat ten tvůj účes ala ředkev :-D" a potom odepsal Liam s kterým jsem si psala podstatně delší dobu. Vlastně až do té doby dokud jsem neusla s mobilem v ruce .

Další dny už byly skoro ve všem stejné. Praní, žehlení a hledání všeho mého oblečení, bot, kosmetiky a dalších potřebných věcí k mému žvotu. Mamka mi se vších pomáhala což bylo úžasné. Den mého odletu se blížil a blížil. Za tu dobu volali kluci asi miliokrát a na všechno se ptali. S jednotlivými manažéry jsem domlouvala moji bezpečnou dopravu, ubytování v luxusních hotelích a dočasný byt na dobu, kdy budeme v Londýně. 

Potom tu byl John, který neustále volal mamce nebo jí na mail posílal dotazníky vhodné k vyplnění. A ostatní papíry a smlouvu budu podepisovat až v Londýně.

V těchto okamžicích mě vážně strašně štvalo, že nemám nejlepší kamarádku, které bych zavolala a všechno jí řekl...


.... Ale možná je to tak lepší. 

------------------------------------------------

 Týden před odletem do Lndýna jsem ležela na mé posteli s knížkou v ruce a snažila se usnout, protože to se mi v poslední době podařilo jen tak, že jsem se unavila čtením až jsem z toho usla. Když už mi víčka klesala a knížka sklouzla z mých kolen níž na mé břicho. Probudila mě slabá rána do okna. Nejdřív jsem to ignorovala a dál přivírala víčka, ale potom se ozvala znatelně hlasitější rána. Vylezla jsem z postele a otevřela balkónové dveře.

" Zdravím krásnou slečnu. " ve tmě jsem uviděla míhat se neposedné kudrliny Harryho Stylese

" Co tady děláš ? Víš kolik je hodin? " sykla jsem a rozhédla se do dálky na tichou, spící ulici

" Žiju noční život " mrknul okem a vyšplhal na můj balkon. Zase.

" Nemůžeš žít noční život ve dne? "

" Ne, protože je to nuda." přeskočil zábradlí a přistál v mírném dřepu, potom se narovnal a objal mě. Potom bez pozvání vlezl do mého pokoje, a když jsem s otevřenou pusou i já vlezla dovnitř, zabouchl za námi dveře.

" Jen se mi po tobě stýskalo, tak trochu sem čekal, že tě zase najdu vyděšenou k smrti a budu moc zůstat přes noc. " přistoupil se kě na tolik blízko, že jsem cítila jeho mentolový dech na obličeji

" Možná jsem vyděšená. Ale teď mě trochu děsíš ty. " mírně se usmál a zastrčil mi vlasy za ucho

" Si tak strašně krásná. " vydechl a dal mi pusu na čelo.  Měl zvřené oči a vdechoval mou vůni, jednou rukou mě objal kolem pasu a přitáhl blíž. Druhou mi položil na tvář a palcem přejel po ústech. Otevřel oči a upřeně se zahleděl do těch mých. Naklonil hlavu na stranu a přiblížil svůj oličej ještě o milimetr blíž. Zajela jsem obouma rukama do jeho vlasů a otevřela pusu, abych pronesla poznámku protestu proti tomu, aby mě políbil. Jako by mi četl myšlenky a rychle mi položil ukazováček na rty. 

" Hlavně se to nesnaž zkazit. " pronesl. Trochu jsem se pousmála a on mi pravou rukou podrazil kolena a já se ocitla v jeho náruči. Přesně jako tenkrát. " Taky mám ty mandle..." usmála jsem se ještě víc a on mě položil na postel. Chvilku měl ruce opřené vedle mé hlavy a díval se mi do očí. Čekala jsem co udělá, ale neudělal nic. Potom si lehl vedle mě a přitáhl si mě k sobě. Takže jsem ležela zády k němu a on mě objímal kolem pasu. 

" Vypadáš unavená. " dal mi pusu do vlasů a pohladil po tváři " Lepší se tvé noční můry? " zeptal se tiše

" Popravdě se každý den bojím usnout. " a to byla pravda. Chodila jsem spát nad ránem, protože jsem nechtěla to zlo vnímat tak dlouho. Ani Harryho lapač snů nepomáhal. Den co den jsem se budila spocená a ubrečená. Začalo to od té doby co tu byl Harry poprvé a trvalo to až doteď. Proto jsem vypadala unavená. Unavená jsem vypadala pořád a to hlavně kvůli kruhům pod očima. Schoulila jsem se víc do klubíčka a Harry mě pevněji objal. Zaryla jsem hlavu do polštáře a otřela slzu, která vyklouzla z oka při vzpomínce na probdělé noci. 

" Psss. Jsem tu s tebou. Už tě neopustím, princezno moje. Nikdy. " cítila jsem se v bezpečí jko ještě nikdy. Táta se mnou taky takhla ležíval a já se potom tolik nebála. A teď s Harrym jsem měla stejný pocit. Zavřela jsem oči a Harry úpřes nás hodil přikrývku. 

"Harry? "řekla jsem tiše

" Ano? " 

" Že mi tentokrát neutečeš... " 

" Neboj se. Budu tu dokud se ráno nevzbudíš. " následovala poslední pusa do vlasů a potom ticho. Konečně jsem po dlouhé době zažila klidnou noc.

------------------------------------------

 

 

 Tak jak je to dlouho? Ano nevíte jak jsem ráda, že jsem se KONEČNĚ dokopala k tomu, napsat něco nového. Jsem moc ráda, že jsem zpátky. Doufám, že se vám kapitola líbila. Něco mě teď v životě nakoplo k tomu, abych něco změnila. Tak proč svou energii nevybít tady, že jo? Děkuju za vaší pozornost ! :) 

 Peťulák !

 

 

 

 

 

 

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.