Někdo jiný, ale přesto já - kapitola 2

18. 04. 2013 | † 17. 12. 2015 | kód autora: ENP

 Někdo jiný, ale přesto já

Kapitola 2.: What's that ??

Nickelback - Savin me

---------------------------------------------------------------------

Ráno mě probudilo ostré světlo, které mi svítilo přímo do obličeje. Vstala jsem a prudce zatáhla žaluzie. Přešla jsem do koupelny a v klidu si došla na záchod. Pustila jsem vodu a nacákala si jí na obličej. Sáhla jsem po ručníku a přitiskla si ho na obličej. Narovnala jsem se a sundala si ručník z obličeje.

" Áááááááááááááááááá " zaječela jsem když jsem v zrcadle uviděla někoho cizího

" Sakra !!! " začala jsem se kriticky prohlížet a dotýkat se částí "mého" těla

" Co se to se mnou sakra stalo ??? " vykřikla jsem a kriticky si prohlížela ruce, nohy, břicho, zadek, vlasy, obličej,

" Tohle ale není moje !!!! " vykřikla jsem když jsem si sáhla na prsa

" Samantho si v pořádku ??? " ozval se hlas mé matky ve dveřích

" Kdo je sakra Samantha ??? " řekla jsem si a vyšla z koupelny

" Sam ?? Si v pohodě ?? " ozval se hlas mé matky a po chvíli se její hlava objevila ve dveřích koupelny

" Nejsem si docela tak jistá jestli jse...

....... "

" No vypadáš skvěle i po ránu..... " řekla, přešla k oknu a roztáhla žaluzie

" Myslíš ??? Nevypadala jsem včera snad jinak ?? "

" No když ses objevila ve dveřích s těma kufram, celá mokrá od deště a s rozmazaným make-upem. Možná si vypadala trošku jinak. "

" Cože ??? "

" Trpíš snad na výpadky paměti nebo co ?? "

" No....... M-m-ožná  t-tro-šku.... " vykoktala jsem a doufala, že mi poví co se to tady děje

" Takže..... Jmenuješ se Samantha Clark a přijela si na výměný pobyt ze Španělska. Je ti 16 let a vypadáš tak jak vypadáš.... tohle ti aspoň stálo v dopise, který přišel než si přijela.... "

" A kde je Megan ?? " zeptala jsem se nechápavě

" No ve Španělsku..... Místo tebe u tvojí rodiny..... Aspoň se tam trošku opálí, ale ty by sis měla zvyknout na Londýnské počasí.... Čtyři dny v týdnu tady prší...... " sebrala špinavé prádlo a odešla

" Sakra jak můžu bejt ve Španělsku když trčim tady a sem uvězněná v cizím těle..... " kriticky jsem se skenovala ve velkém zrcadle a otáčela se kolem své osy.... " Tak jo tohle je hodně blbej sen... " špípla jsem se do ruky a potom stiskla víčka pevně k sobě. Když jsem oči znovu otevřela pořád tam stála ta Samantha

" Sakra do čeho sem se to zase namočila..... " vrhla jsem se na poslet a vytočila svoje číslo.

" Ahoj tady Megan. Právě jsem ve Španělsku a užívám si sluníčka. Pokud mi chcete zavolat máte smůlu, protože jsem si řekla, že telefonáty z Londýna brát nebudu...... Samantho pokud si to ty, užívej si Londýna zatím páá. "

Všechno jsem pochopila během několika vteřin téhle hlasové zprávy...... Všechno se to muselo stát včera, když jsem seděla v tom okně a tohle všechno si přála.... Vrhla jsem se na nevybalený kufr a začala se prohrabovat věcma.

" Páni tohle, že mi bude jo ?? " říkala jsem si, když byly v kufru věci poměrně malých velikostí než na jaké jsem byla zvyklá...... Skoro všechno jsem si vyzkoušela a nestačila se divit jak dokonalou postavu Smantha má...

" Tohle začíná být super.... " říkla jsem si když jsem střídala všechno oblečení ze všech kufrů....

-----------------Pondělí---------------------------------

Během víkenu jsem se tak nějak zžila se svou novou tváří. Musela jsem podstoupit kompletní prohlídku domu a dělat, že nevím kde je záchod. Potom jsem místo do kuchyně vešla do sklepa takže nikdo nic netušit. Když na mě někdo volal Samantho!!! Neotočila jsem se. Důkladně jsem si pročetla dopis, který měl být poslaný ode mě ze Španělska a zjistila jak se jmenují Samanthiny rodiče a dvě mladší sestry.  Pořád jsem, ale musela přemýšlet nad tím, proč se tohle stalo. Usoudila jsem, že víla kmotřička tady asi nebyla a nic jiného mě prostě nenapadlo. Že by se nademnou život konečně slitoval ???

--------------------------------

Ráno jsem na sebe hodila nějaké oblečení a usmála se na sebe do zrcadla. Nemohla jsem si zvyknout na tu přirozeně růžovou tvář a na ty dlouhé hnědé vlasy. Taky jsem byla o pár centimetrů vyšší a samozdřejmě hubenější. Pevná prsa a zadek. Co víc jsem si mohla přát ???

Vešla jsem do školy a zamířila rovnou do řediteln...


.... Měla jsem asi dělat blbou a někoho se zeptat, kde ředitelna je, ale zas tolik jsem to nechtěla prožívat....

" Dobrý den já jsem M........ Samantha Clark jsem.... "

" Nová žákině já vím, už vás čekám... " ředitel se na mě usmál, vstal a popošel ke mě.

" Všechny formality už za vás vyřídila Meganina matka takže vás teď dovedu do nové třídy. Snad se vám tu bude líbít. Nemám mluvit pomaleji, abyste rozuměla ??? "

Chvíli jsem přemýšlela proč bych neměla rozumět a potom mi došlo, že bych měla mluvit španělsky.

" Ne to je dobrý angličtinu zvládám celkem dobře... " jemně jsem se usmála a následovala ho do "nové" třídy

" Tak jsme tady. " otevřel dveře a všichni ve vnitř se postavili. Učitel matematiky právě čmáral na tabuly rovnici a při pohledu na mě se usmál a položil křídu na stůl.

Popošla jsem před tabuli a ředitel začal.

" Třído !!! Tohle je Samantha Clarková vaše nová dočastná spolužačka. Doufám, že se k ní budete chovat sluště a zpříjemníte jí pobyt tady u nás...... " Všichni mě kriticky sjížděli pohledem jako by mě nikdy neznali. Škoda, že jako Smanthu mě vážně neznali.

" Slečno zatím si sedněte tady k Dillanovi je to jediné volné místo. " ředitel do mě strčil a potom za sebou zabouchl dveře. Usadila jsem se vedle Dillana a snažila se ignorovat jeho vyvalený pohled. Prohrábla jsem si vlasy a sjela na židli co nejníž.

" Tak u nás vítej.... Snaž se vypočítat pár příkladů a stíhat s námi ano ?? " učitel se zase otočil k tabuli a pokračoval

" Fajn.... " vytáhla jsem sešit a začala do něj psát přáklady a různé rovnice. Věděla jsem, že mi tyhle rovnice nikdy nešly, ale dneska to šlo až podezřele dobře. Dillan se ke mě párkrát podívat nebo se zeptal kolik mi příklad vyšel. Nic víc, nic míň.

Na další hodinu měl být dějepis a tak jsem vytáhla druhý sešit. Čekala jsem normální zápisy, ale v tom mém bylo všechno ve španělštině... Přečetla jsem pár řádků a málem se tam z toho šložila. Nikdy přetím jsem ani nevěděla, že španělština existuje a teď jsem rozuměla každému slovu.... Bylo to vážně trochu ujetý.....

Vyšla jsem na chodbu a rozhlédla se kolem. Zrak mi padl na Dillana stojícího v partě kluků, když mě uviděl přišel ke mě a pomaličku slovo po slově z něj vylezla věta.

" Hledáš...... něco...... já...... ti...... rád....... poradím..... " mluvil na mě jak na tatara a já se prostě musela začít smát

" Anglicky umím dobře nemusíš na mě mluvit jak na mimino.... " znovu jsem se usmála a sjela ho pohledem. Jako by se i on celý změnil. Měl na sobě bílé tílko za kterým měl zaháklé černé sluneční brýle a přes tílko ještě hozenou modrou kostkovanou košili. A jeho hnědé vlasy na slunci házely různé odlesky.

Tumblr_mckrfhgvyx1qj7ljfo1_500_large

" Fajn tak já zas pudu... " řekl, otočil se a chtěl odejít

" Počkej !!! " zakřičela jsem a on se otočil zpátky

" Hm ?? "

" Nevíš, kde je tu záchod ??? "

 

 499298702_006_large

 

 Peťulák :)

 

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.