Realita Během Minuty - Kapitola 8

28. 08. 2012 | † 17. 12. 2015 | kód autora: ENP

Realita Během Minuty

Kapitola 8.:Chci vrátit čas...

Nickelback - Photograph

Chodila sem po chodbě sem a tam......nemohla sem tomu uvěřit........kluk kterýho miluju teď leží na operačním sále a já nevím co s ním je......ten pocit........pocit který vás donutí myslet na to nejhorší.......co když umře ???? co když bude mít následky ???? co když už nikdy nebude moc zpívat ???? nechtěla sem na to myslet musí to dopadnout dobře prostě musí.......říkala sem si pořád dokola

Otočila sem se a uviděla Míšu sedět na lavičce......na rukou a na bílém triču měla krev..... měla hlavu opřenou o zeď a rozcuchané vlasy....rozteklý make-up...........slzy jí stékaly a ona ne a né přesat brečet.......sedla sem si vedle ní a objala....obě sme začaly brečet jedna druhé na rameno byl to strašný pocit......vědět....že nemůžete nic dělat

" Cas....Michelle co se stalo...... ste v pořádku.... ?? " nemusela sem se ani otáčet jedinej kdo Míše říkal Michelle byl Harry přiběhl k nám a obě chytl do náruče......po delším obětí si nás prohlédl byly jsme od krve a vypadaly sme hrozně......

" Holky co se stalo ???? "  zeptala se Staci a sklonila se k nám

" My.......my byli v tom klubu a pak......

........pak tam byl ten chlap kterej potom........ " znovu sem se rozbrečela....nemohla sem to ani říct

" Co se stalo ???? " zeptal se netrpělivě Harry

" Zayna a Nialla postřelili Harry......." odvětila Míša která zase koukala jen do zdi se slazami v očích vypadala jako by byla duchem jinde......byla tak klidná ale na pohled bylo jasné že v ní přímo bouří pocity

" Cože ?????? " Harrymu se v očích zableskly slzy a sedl si vedle mě na židli Staci si přitiskla dlaň na pusu a rozbrečela se

" Harry !!!!! Harry, Cassie co se stalo ????? " chodbou se rozléhaly Liamovi a Louisovi kroky..... když přišli Staci jim včechno řekla a kluci se navzájem objali

--- Po třech hodinách ---

" Vy jste ti zbývající kluci ??? " zeptal se doktor který vyšel z operačního sálu

" Jo to sme my co je s nimi ??? "

" Bohužel nemám moc dobré zprávy......." odvětil doktor

rozbrečela sem se......myslela sem na to nejhorší......

" Oba tu nehodu sice přežili ale " doktor se odmlčel....... "stále nejsou mimo ohrožení života........je mi to moc líto.... "

" A co přesně se stalo ???? " zeptal se Liam nechápavě a se slzami v očích

" No oba sou ve velmi kritickém stavu stav pana Horana je takový že kulka zasáhla určité tepny a žíly vedoucí do srdce což způsobilo zástavu ale podařilo se nám ho oživit momentálně za něj fungují přístroje..... "

" Pane bože..... " vypadlo z Míši po dlouhé době a začala znovu brečet Liam jí objal a silně stiskl k sobě

" A co se týče stavu pana Malika nevíme proč ale ten dostal dvě rány.....jednu lehčí do ramene ta mu nezpůsobila problémy.... ruka bude v pořádku ale druhá kulka prošla ledvinou a museli sme mu jí odebrat........bohužel operace měla komplikace takže upadl do komatu........ je mi to moc líto..... ale momentálně nemůžeme nic dělat jen čekat.. "

Po tvářích šel další potok sl...


......... Harry mě chytl a pevně objal.....cítila sem jak mi na tričko prosakují jeho slzy

" No a můžeme za nima ???? " zeptal se Louis

" Jistě ale jen na chvíli a nesnažte se je budit !!!!! je to ztráta času..... a vy dvě !!!!!! vy ste u toho byly ???? " sjel nás doktor pohledem

" A...ano..... " zakoktala jsem

" Pojďtě semnou prohlédnu vás ......mohly by se u vás objevit nějaké náznaky šoku....... a podle toho jak vypadá ta druhá........ " sjel Míšu pohledem " si vás tady necháme přes noc...... přátelé vám jistě donesou nějaké oblečení...... " řekl doktor a naznačil sestrám které šly okolo aby nás odvedly na psychyatrii

" Nebojte zavolám Eleanor něco vám donese máte u nás nějaký věci ne ??? " zeptal se Louis

" Jo....něco tam bude..... " řekla tiše Míša a chytla mě za ruku.....podívala sem se jí do očí a řekla si...že aspoň v tědlech nejtěších chvílích.......sme spolu..........

 

-----------

" Tohle je směšný.....můj kluk teď někde leží, dejchaj za něj přístroje a já tady ležim několik pokojů daleko od něj.... "

" Míšo máš otřes mozku musíš tady zůstat možná nás tam pustěj zejtra nebo pozítří nebo..... "

" Nebo kdy....... za tejden za dva ????? Já na tohle nemám nervy....... " Míša se odkrila chytla se zábradlí na jedné straně postele a pomalu se zvedla

" Míšo co to děláš ????? nemůžeš tam jít někdo tě uvidí a budeš mít průser..........nejsi ani příbuzná a v tomhle stavu........ " odmlčela sem se když na mě vrhla vražedný pohled

" Cas nech toho jo !!!!!! Já za nim prostě pudu musim za nim jít.......ty to možná nechápeš ale .........on mi zachránil život........odstrčil mě na stranu aby nepostřelili mě........ chápeš......to kvůli mě teď leží na jipce v kritickém stavu....... já můžu za to všechno.........možná by bylo lepší kdyby postřelili mě......a né jeho...... to on měl teď ležet tady místo mě jen s otřesem mozku....... " Míša si sedla na zpátky na postel a rozbrečela se........

" Tohle ale nesmíš říkat........ on tam neleží kvůli tobě........ kdyby sme je nenaštvali v tom klubu tak se to nestalo....... hlavně z toho neviň sebe.........zachránil tě.........a to proto že tě miluje....... "

" Fajn ale.......ale co když umře......... co budu potom dělat..... ??? co když mu ani potom všem nebudu moc poděkovat...??? nebudu mu moct dát pusu.....obejmout ho.......co potom...... ?? " znovu se rozbrečela......

A v tu chvíli sem si to uvědomila........ měla bych se teď chovat stejně jako ona....... vždyť kluk kterýho miluju teď někdě možná umírá........ a já nesedim vedle něj a nedržím ho za ruku..... 

" Du s tebou....... " řekla sem a vsatala sem z postele...... torochu se mi zamotala hlava......taky sem měla otřes mozku ale né takovej jako Míša...... 

" Cože ???? Tohle bych od tebe nečekala..... " řekla, chytla mě za ruku a šli sme ke dveřím.......vystrčili sme hlavu mezi dveře a zjistily že tam nikdo není..... nevěděli sme kde kluci ležej ale jipka byla až na konci chodby...... proplížili sme se okolo ostatních pokojů......všichni už spali......bylo půj třetí ráno a my sme se plížily chodbou jak zločinci..... 

Když sme došli na druhou stranu chodby Míša se zarazila....... uviděla ho........ ležel tam na posteli napojen na různé přístroje......... když sem se podívala k oknu uviděla sem druhou postel.....okolo postelí byli kluci, Staci, Danielle a Eleanor.... všichno měli ubrečené oči a navzájem se podporovali..... 

" Pane bože......." vypadlo ze mě.......Míša položila ruku na dveře a otevřela je....... všuchni se na nás otočili a s ůdivem pozorovali...... 

" Holky co tady sakra ????........ " Harry se zarazil když do něj Louis strčil....... položila sem si dlaň na pusu a rozbrečela se.......popošla sem k zadní posteli.......měla sem na sobě pořád to stejné olečení........upnuté ryfle a černé tílko....... i na něm byla stále vidět krev..... Došla sem k posteli kde ležel Zayn....... chytla sem ho za ruku a začala ještě víc brečet...... přišla ke mě Eleanor kterou sem ještě ani neznala osobně a objala mě okolo ramen..... 

" Přinesla sem vám nějaké věci a pižamo..... " odpověděla tiše a podívala se na Zayna 

" Pokud se prej do čtyřiceti osmi hodin nevzbudí......hrozí že....... " 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Takže další kapča je tu a já jen doufám že se vám líbila..... jako vždy sem zvědavá na vaše názory.... takže pište do komentů...... předem Děkuju :)

Vaše Peťulka

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.